Tak a je to tady….náš první oficielní závod, na který a hlavně kvůli kterému jsme se celou zimu trápili s motorkama, montovali, kupovali, ladili,trénovali………tak a teď předvést vše naostro J
Závod včetně tréninků se konal v úterý, ale pro jistotu a klid na duši vyrážíme už v pondělí, bychom byli včas na místě a bez stresů se mohli připravit….známe všichni, jak to chodí na naší slavné super dálnici D1 :-) Jelikož se Pepíno rozhodl ještě před závodem vyměnit řetězovou sadu na své R1, vyrazil s dodávkou už dopoledne směr Brno k našim přátelům z Prospeedu a já s mechanikem vyrazil až odpo. Zcela vyjímečně a nečekaně se obě naše cesty obešli bez problémů, žádná uvolněná motorka, žádný technický problém na autech…..no prostě to vypadalo, že nás čekají jenom samé krásné zítřky oooouuuu….to byla chyba si to myslet…. :-)
Po příjezdu do padocku, jsme si osídlili depo č. 18 společně s kolegy z ostatních teamů
( Mišuge team, ActionBike racing team a SRAnDa team ), vybalili motorky, bagáž, jídlo, pití a spoustu ostatních krámů a postupně se vydávali na technickou přejímku. No musím konstatovat, že se pomalinku stávám atrakcí všech dosavadních zájezdů na okruhy, neb jsem se sice poučil z minula, svědomitě jsem přezul na slicky, ale při odjezdu na přejímku jsem si tak nějak dal asi víc plynu, než bylo zdrávo a v kombinaci se studenejma slickama jsem se hned po 15 metrech opět poroučel k zemi, pro změnu na tu stranu motorky, která byla ještě celá a bez škrábanců J J J J ….. takže suma sumárum, motorka po dvou výletech a dvou pádech vypadá, jako by se na ni odjela celá sezóna J… pád odnesla pouze ulomená stupačka a ohnutý držák stupačky. Takže zpět do depa a opět montovat, rovnat a montovat…….no nakonec stupačku jsem sehnal od kolegů z vedlejšího depa, držák se jakž takž narovnal hasákem a bylo možno absolvovat přejímku. No jak je vidět, tak na jeden večer celkem dost událostí, takže jsme se už pro dnešek vykašlali na motorky, otevřeli piwko a jali se diskutovat o všem možném….. v jednu v noci do spacáků a rychle spát, ať něco naspíme na druhý den…..:-)
Ráno jsme se vzbudili do jasného, ale dost větrného dne, takže už teď jsem začal litovat, že jsem si minule rosekal svoje krásné vysoké plexi a teď mám pouze originální plégo, které je hrozně nízké ( no ale to byl ten ouplně nejmenší problém, co mě ještě čekal J ). Rychle se blížil čas prvního tréninku, který absolvoval Pepíno…… sice jak po příjezdu říkal, dal si to pouze tréninkově, v pohodovém tempu, ale časy okolo 2: 24 mi nepřipadali moc na pohodu, ale sakra rychlé :-) :-)
Druhý ofiko trénink jsem absolvoval já, no a jaké bylo nemilé zjištění, že ač jsem chtěl jet rychle, tak nějak hlava s tím nesouhlasila ( zřejmě následky dvou pádů ) a já se sunul po dráze jak šnek když couvá, vynervovanej jak před prvním sexem, celé to vypadalo, jako bych byl na okruhu poprvé v životě….L no časy raději neuvádím, bych nevyvolal salvu smíchu…..celou tu dobu jsem si říkal, že se to nějak zlomí, když ne v tréninku, tak v závodě…..tudíž je naprosto jasné, kdo jel kvalifikaci ... pro jistotu a méně chápavé, JÁ to nebyl :-)
Kvalifikaci tedy absolvoval Pepíno a popravdě jel jako ďábel, stále zrychloval a nakonec z toho bylo krásné 5. místo. Po příjezdu do depa ale moc důvodů k radosti neměl, prý ho nějak na konci „zlobila“ převodovka, sice pak začla fungovat, ale…. :-(
Jak se blížil start, rostla i nervozita v celém depu….po domluvě, jakým způsobem se budeme střídat, jak si dávat vědět, že už v dalším kole zajedeme do depa atd, vyrazil Pepíno do zahřívacího kola a pak seřadit na start…….jelikož se jedná o závod endurance, tak motorky stojí na jedné straně dráhy, závodníci na druhé a po odstartování závodu je nutné přeběhnout dráhu, motorku nastartovat a vyrazit vstříc zatáčkám……
Start, ač jsme takto startovali poprvé v životě, se Pepínovi podařil,v první zatáčce se posunul na třetí místo a pak se ztratil za obzorem….v očekávání stojíme na boxové zídce a čekáme, kolikátý bude po prvním kole….tipujeme do třetího místa, horším případě do pátého J …. Přijíždí čelo závodu a Pepíno nikde….najednou se objevuje v druhé polovině pole a dává znamení, že musí do boxů….rychle se tedy převlíkám do kombinézy, připravuju motorku a když pepa dorazí, vyrážím….no co dodat, zázrak se nekonal, hlava si trvala na svém, že prostě líp jak za 2: 50 to nedám J a tak jsem se propadal a propadal polem, stával se ze mě uzlíček nervů s myšlenkou, že se na celé závodění vykašlu a prodám motorku :-)
Po protrápené půlhodině konečně zajíždím do depa (což bylo mimochodem pro mě vysvobození ) a dozvídám se, že Pepínova R1 klekla na převodovce,tudíž skáče na mojí 1098 ( na které seděl úplně poprvé v životě ) a vyrazil…..no musím konstatovat, že smekám před tím, co Pepa na ní předváděl, jezdil jeden super čas za druhým….no kdo prostě umí, ten umí a zajede i na fichtlovi :-) :-) :-) ….no co Pepa najel, já jsem opět ztratil, takže jsme se protrápili do cíle závodu, žádnej výsledek k chlubení to nebyl, ale dojeli jsme…..
No co dodat závěrem….snad to horší už být nemůže, snad hlavu nakonec překecám a přestane stávkovat, bych to nekazil, Pepínovi přeju, by byl stále tak rychlej, aby rychle opravil motorku a nebylo to nic vážného, chci poblahopřát SRAnDa teamu za vítězství v závodě, ostatním klukům z boxu za pěkný závod a dobré časy a všem popřát mnoho kilometrů bez nehod, neb se padalo jako blázen :-(
P.S : Jo ještě chci poděkovat Pavlovi alias Nori Haga z Mechanictoys teamu 131 za zapůjčení dílu přepáčka a v neposlední řadě i našemu mechanikovi Honzovi, pro kterého to byla taky premiéra a zvládl ji a i Ruckovi, opět pomohl, když bylo potřeba :-)
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
